|
Seriálová forma témat článků z naší poradny nabývá na síle, dnes Vás totiž čeká: Text ke stažení: SPO-2018-04-informace-odpovedi.docx
Správní poplatky a osvobození od nich jsou upraveny v zákoně o správních poplatcích (z. č. 634/2004 Sb.). Přílohou zákona je poměrně rozsáhlý sazebník, který obsahuje výčet poplatků i případných osvobození od nich. S průkazem osoby se zdravotním postižením, popř. se zdravotním postižením jako takovým souvisejí následující položky: - Od poplatku 30 Kč za ověření podpisu nebo otisku razítka na listině nebo jejím stejnopisu jsou osvobozeni občané se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P. Zde ještě připomenu poznatek, že toto osvobození není uznáváno, pokud podpis či razítko necháváte ověřit na přepážkách České pošty.
- Od poplatku 1 000 Kč za vydání rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby pro bydlení z důvodu ztíženého užívání této stavby jsou osvobozeni občané se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P), má-li ve stavbě pro bydlení místo trvalého pobytu.
- Od poplatku 800 Kč za Zápis do registru silničních vozidel nebo zápis změny vlastníka nebo provozovatele v registru silničních vozidel, jde-li o motorové vozidlo, jsou osvobozeni držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P.
- Váhal jsem nad uvedením osvobození od poplatku 50 Kč za vydání řidičského průkazu držitelům průkazu ZTP nebo ZTP/P, a to nikoliv kvůli celkem zanedbatelné výši úspory, jako spíše stran použitelnosti tohoto osvobození našim čtenářstvem.
- Od poplatku ve výši 1 000 Kč za schválení technické způsobilosti vozidla po přestavbě nebo schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo dovezeného samostatného technického celku anebo za schválení užití vozidla k výcviku v autoškole jsou osvobozeni držitelé průkazu ZTP či ZTP/P.
- Od poplatku 1 000 Kč za vydání povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice a místní komunikace na dobu platnosti delší než 6 měsíců je osvobozeno povolení ke zřízení parkovacího místa pro občany se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P.
- Od poplatku 1 000 Kč za vydání povolení uzavřít manželství mimo stanovenou dobu nebo mimo úředně určenou místnost jsou osvobozeny osoby těžce zdravotně postižené;
Tentýž zákon o správních poplatcích naopak stanoví povinnost zaplatit následující poplatky: - poplatek ve výši 30 Kč za vydání průkazu osoby se zdravotním postižením, včetně vydání tohoto průkazu za nový z důvodu změn údajů uvedených na průkaze;
- Poplatek 200 Kč za vydání průkazu osoby se zdravotním postižením náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. A zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením opravdu v ustanovení § 36 odst. 6 větě druhé jinak stanoví: „Za vydání průkazu osoby se zdravotním postižením náhradou za průkaz poškozený, zničený nebo odcizený se správní poplatek podle zákona o správních poplatcích nevybere, jestliže k poškození, zničení nebo odcizení průkazu došlo v souvislosti s násilným činem, je-li tato skutečnost doložena záznamem Policie České republiky.
Zákon o elektronických komunikacích (z. č. 127/2005 Sb.) nabízí operátorům, kteří se přihlásí a splní určité podmínky, aby poskytovali v rámci tzv. univerzální služby mj. i osobám se zdravotním postižením dílčí služby, z nichž nás bude nyní zajímat poskytování služeb za tzv. zvláštní cenu. Jedná se vlastně o poskytování telekomunikačních služeb za cenu dotovanou státem. V současnosti jediným operátorem, který státní dotaci na snížení ceny může využívat, je společnost O2 Czech Republic a.s. Státní příspěvek činí 200 Kč, je dostupný pro držitele průkazu ZTP/P a držitele průkazu ZTP s praktickou nebo úplnou hluchotou, dále pro příjemce příspěvku na péči ve II. až IV. stupni závislosti a rodiče (popř. jiné osoby) pečující o takovéto děti. O2 však ještě kromě snížení slevy o státní příspěvek ve výši 200 Kč nabízí další slevu, a to 210 Kč pro držitele pevné linky, resp. 49 Kč pro uživatele mobilních služeb. Touto informací se dostáváme ke slevám, které nejsou garantovány právními předpisy; o některých z nich a o jejich úskalích napíši v článku na příští měsíc. Zpět na začátek.
Podnětem pro následující informace byly dotazy některých členů e-mailové konference Inpora, zejména těch, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými (ladiči, maséři, a další). Jejich dotazy a pochopitelné obavy se týkají toho, jaké změny pro ně bude znamenat GDPR – tedy evropské nařízení s názvem znějícím v angličtině „General Data Protection regulation“, česky pak „Obecné nařízení o ochraně osobních dat“, EP 2016/679. Toto nařízení nabude účinnosti 25. května 2018. V souvislosti s GDPR měl být přijat i v České republice tzv. adaptační zákon, který však do 25. května rozhodně platný ani účinný nebude, což ovšem neznamená, že by tím byla účinnost samotného nařízení nějak dotčena. Text celého nařízení lze nalézt zde: www.gdpr.cz/gdpr/kompletni-zneni-gdpr Když jsem nařízení otevřel ve Wordu, zformátovalo se na 79 stran textu, tudíž zhuštění jeho dopadu do pár odstavců je skutečně nesnadné a při pokusu o ně jsem dospěl k nutnosti ponechat také další porci na příští měsíc. Nejdříve uvedu několik citátů z recitálu (tj. jakési úvodní „důvodové“ pasáže evropských předpisů), které by měly osvětlit smysl a základní cíle nařízení: „Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je základním právem.“ Evropské předpisy přiznávají každému právo na ochranu osobních údajů, které se jej týkají. Na druhé straně ale GDPR také říká, že: „Zpracování osobních údajů by mělo sloužit lidem. Právo na ochranu osobních údajů není právem absolutním; musí být posuzováno v souvislosti se svou funkcí ve společnosti a v souladu se zásadou proporcionality musí být v rovnováze s dalšími základními právy.“ Nyní se tedy pokusím stručně parafrázovat, co nařízení upravuje; ale s ohledem na čerstvost předpisu, neexistenci zpřesňujících vnitrostátních pravidel ani závazných soudních rozhodnutí následující informace berte jen jako určitý vhled do problematiky ochrany osobních údajů. Rozhodně nejde o soubor závazných doporučení, jež, budou-li dodržena, zaručují soulad s novým nařízením. Nejprve si vysvětleme dva základní pojmy: - Subjektem údajů nazývá nařízení fyzickou osobu, kterou je možné na základě identifikátorů (ať už jde o jméno, číslo nebo cokoliv jiného)identifikovat a jejíž osobní údaje někdo jiný zpracovává;
- Správcem údajů je pak ten, kdo osobní údaje zpracovává;
Nařízení se nevztahuje na činnosti vykonávané fyzickou osobou v průběhu výlučně osobních či domácích činností; to lze vyložit tak, že pokud si vedete svůj osobní seznam kontaktů např. ve svém mobilním telefonu, můžete tak činit i nadále, bez ohledu na nová pravidla. Ovšem pokud si např. ladič klavírů povede záznamy o svých zákaznících – a jak jinak by mohl pracovat), že? – pak se již stává ve smyslu GDPR správcem a bude muset postupovat v souladu se stanovenými pravidly. Podstatné je, že ke zpracování osobních údajů musí mít správce nařízením stanovený důvod. Neuvedu celý seznam dle článku 6 GDPR, ale vybírám jen ty důvody, které považuji z hlediska živnostníka za relevantní: Článek 6 se jmenuje: „Zákonnost zpracování“ - 1. Zpracování je zákonné, pouze pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek a pouze v odpovídajícím rozsahu:
- a) subjekt údajů udělil souhlas se zpracováním svých osobních údajů pro jeden či více konkrétních účelů;
- b) zpracování je nezbytné pro splnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost tohoto subjektu údajů;
- c) zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje;
- f) zpracování je nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany, kromě případů, kdy před těmito zájmy mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů, zejména pokud je subjektem údajů dítě.“
Zde tedy pro ladiče nebo maséra bude použitelný důvod zpracování podle b), protože s člověkem, od něhož si nechají sdělit a zaznamenají informace jako (jméno, adresa, telefonní číslo, stav klavíru, atp.) jistě uzavřou smlouvu, pravděpodobně smlouvu o dílo. Nebude zde rozhodující, zda jde o smlouvu ústní či písemnou, tudíž zde důvod pro zpracování osobních údajů určitě existuje. Proto jsem přesvědčen, že písemný souhlas subjektu údajů zde nebude zapotřebí. Za podstatnou považuji dále citaci druhého odstavce článku 25 nařízení: „Správce zavede vhodná technická a organizační opatření k zajištění toho, aby se standardně zpracovávaly pouze osobní údaje, jež jsou pro každý konkrétní účel daného zpracování nezbytné. Tato povinnost se týká množství shromážděných osobních údajů, rozsahu jejich zpracování, doby jejich uložení a jejich dostupnosti. Tato opatření zejména zajistí, aby osobní údaje nebyly standardně bez zásahu člověka zpřístupněny neomezenému počtu fyzických osob.“ Zde si dovolím apelovat na to, aby si každý, kdo v rámci své profese slovy nařízení zpracovává (rozumějme přinejmenším získává a přechovává) jakékoliv osobní údaje), promyslel, za jakým účelem, jaké množství a po jak dlouhou dobu jsou údaje přechovávány a dále jsou-li tyto údaje rozumně zabezpečeny. Za rozumné by určitě nebylo možné považovat, kdyby někdo databázi svých klientů rovnou zveřejnil na internetu (třeba aby se pochlubil, komu všemu ladí klavír), ale pokud údaje bude přechovávat v počítači, kde k nim bude přístup zabezpečen např. heslem, pak bude takováto ochrana myslím dostatečná. Více bude pochopitelně muset pro zabezpečení údajů učinit velký obchodní řetězec, než OSVČ. Stejně tak se za zpracování údajů ve smyslu probíraného nařízení považuje i kupříkladu archivace faktur, ale ani k tomuto zpracování pochopitelně není třeba souhlas subjektu údajů, neboť tuto povinnost stanoví právní předpisy (např. daňový řád, zákon o DPH nebo zákon o účetnictví). Jde o to, aby účetní doklady obsahující osobní údaje nebyly ponechány k volnému nahlédnutí jiným klientům, ale byly přechovávány v uzamčeném prostoru (vedete-li je v listinné formě), nebo uloženy v počítači chráněny alespoň přístupovým heslem, pokud jsou zpracovávány digitálně. Dalšími pravidly GDPR, s větším důrazem na práva subjektů údajů, se budeme zabývat i příště. Zpět na začátek.
Za Sociálně právní poradnu SONS Luboš Zajíc
|
