|
V letech 2014 a 2015 jsme v tomto období přinášeli článek, který může být prospěšný zejména těm, kteří musejí během prvních tří měsíců v roce stihnout vyplnit a odevzdat daňové přiznání. Po loňské odmlce považuji za prospěšné se k tomuto tématu vrátit. Jednak proto, že dotazy týkající se daně z příjmů do naší poradny opět přicházejí a také proto, že se ve výčtu slev z daně z příjmů objevila i sleva nová, o níž v našich článcích dosud nebylo zmínky. Text ke stažení: SPO-2017-02-informace-odpovedi.docx
Nejdříve si však pojďme osvětlit, kdo všechno musí podávat daňové přiznání. Základním ustanovením je § 38g odst. 1 zákona o daních z příjmu (z. č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), z kteréhožto zákona budeme i nadále v tomto článku vycházet.
„Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně…“ Zaměstnanci, nelekejte se, z tohoto širokého výčtu samozřejmě existují důležité výjimky.
Daňové přiznání podávat nemusejí také ti, kdo mají pouze příjmy ze závislé činnosti (rozumějme pracovněprávní vztah zaměstnanec/zaměstnavatel). Musí se však jednat pouze o jedno nebo postupně několik zaměstnání, ale nikdy ne o několik časově se překrývajících zaměstnání. Dále takový poplatník nesmí mít tzv. jiné příjmy (podle § 7 až 10) vyšší než 6 000 Kč ročně, sem opět nepočítáme příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou. Další podmínkou je, že u všech chronologicky po sobě jdoucích zaměstnavatelů za zdaňovací období měl i má daňový poplatník podepsáno tzv. „prohlášení k dani“. Prohlášení k dani se vyznačuje formulářem růžové barvy, jde o dokument, který umožňuje, aby zaměstnanec: - nemusel za podmínek výše uvedených podávat daňové přiznání
- mohl uplatňovat slevy na dani již při placení měsíčních záloh a nemusel čekat až na roční zúčtování.
Za takovéto zaměstnance podá tzv. roční zúčtování zaměstnavatel. Z výše uvedeného tedy např. plyne odpověď na naší poradně nedávno položený dotaz tohoto znění:
„Jsem příjemcem příspěvku na péči ve třetím stupni, pobírám tedy měsíčně částku 8 800 Kč. Pomoc mi poskytuje soused, s nímž mám uzavřenou dohodu o poskytování péče a jemu dávám celý svůj příspěvek. Musí můj soused kvůli tomuto příjmu (ročně jde o 105 600 Kč) podávat daňové přiznání a platit nějakou daň?“ Odpověď je následující: soused nemusí ani podávat daňové přiznání ani platit žádnou daň, protože příjem plynoucí z důvodu péče o jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči, je příjmem od daně osvobozeným. Zpět na začátek.
Z odměn plynoucích z dohod o provedení práce se ty, které nepřesahují měsíčně částku 10 000 Kč, zdaňují tzv. srážkou podle zvláštní sazby daně. To v praxi znamená, že z těchto odměn provede srážku daně zaměstnavatel a zaměstnanec vůbec nemusí podávat daňové přiznání. Ale pozor: za určitých okolností je možné tyto odměny a z nich srážkou zaplacené daně do daňového přiznání zahrnout a může to přinést poplatníkovi (tedy v tomto případě zaměstnanci) finanční výhodu. Pokud daňový poplatník dohody o provedení práce do daňového přiznání nezahrne, nemůže si z nich uplatnit slevy z daně, o kterých pojednáme níže, zkrátka z těchto příjmů je zaměstnavatelem sražena 15-ti procentní daň, a konec. Ovšem pokud zaměstnanec daňové přiznání podá, všechny dohody o provedení práce a odměny z nich za konkrétní zdaňovací období získané do daňového přiznání uvede, pak má možnost, že se mu daň z těchto příjmů již zaplacená z určité části nebo zcela, díky uplatněným slevám, vrátí. Pro jistotu ještě doplňme, že mluvíme o dohodách o provedení práce, kdy zaměstnanec nepodepíše u zaměstnavatele „růžové“ prohlášení k dani. Pokud by je zaměstnanec podepsal, pak zaměstnavatel ještě před sražením daně zálohově uplatní zaměstnancovy slevy z daně. Ale znovu připomínám, že prohlášení k dani je možné mít podepsané v určitém časovém období toliko u jednoho zaměstnavatele. Odměny plynoucí z dohody o pracovní činnosti se daní jako příjmy z klasického pracovního poměru, částka, od které je zaměstnanec u těchto dohod povinen odvádět zdravotní a sociální pojištění činí 2 500 Kč za měsíc. Zpět na začátek.
Příjmy osvobozené od daně jsou vyjmenovány v § 4, jde o rozsáhlý seznam, počet položek je několikanásobně vyšší než počet písmen abecedy. Pro potřeby tohoto článku citujme jako příklad toliko písmeno i), jehož znění jsme ostatně použili pro zodpovězení probraného dotazu. Od daně jsou tedy osvobozeny příjmy:
“i) dávka pro osobu se zdravotním postižením, dávka pomoci v hmotné nouzi, sociální služba, dávka státní sociální podpory, dávka pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, příspěvek z veřejného rozpočtu a státní dávka nebo příspěvek podle jiných právních předpisů včetně úmrtného a příspěvku na pohřeb podle jiných právních předpisů nebo obdobné plnění poskytované ze zahraničí, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona upravujícího sociální služby; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona upravujícího sociální služby,” Zpět na začátek.
Nyní se tedy pokusím zrekapitulovat základní slevy z daně se zaměřením na ty, které nějak souvisejí se zdravotním postižením. - základní sleva ve výši 24 840 Kč na poplatníka – tuto slevu si zkrátka může uplatnit každý, kdo podává daňové přiznání, resp. za něj podává roční zúčtování zaměstnavatel;
- sleva na manžela ve výši 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči který je od daně osvobozen podle § 4. Zde připomínám, že příjem plynoucí z invalidního nebo starobního důchodu se naopak do příjmu manželky či manžela započítává;
- základní sleva na invaliditu ve výši 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně) nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu;
- rozšířená sleva na invaliditu ve výši 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo byla-li žádost o invalidní důchod zamítnuta z jiného důvodu, než nesplnění podmínky invalidity (např. nedostatečná doba pojištění);
- sleva na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P;
- sleva na studenta ve výši 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let;
- sleva za umístění dítěte („školkovné“, maximálně ve výši 9 900 Kč));
- sleva na evidenci tržeb - k této nové slevě dodejme, že činí 5 000 Kč, lze ji poprvé (a naposledy) uplatnit za období, kdy poplatník poprvé zaevidoval tržbu dle zákona o evidenci tržeb.
které se týkají zaměstnavatelů, zaměstnávajících invalidní osoby. Těmito zaměstnavateli budou obvykle právnické osoby, avšak mohou jimi být i osoby fyzické. Tito zaměstnavatelé si mohou daň snížit o: - částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením (první či druhý stupeň invalidity), a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo,
- částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením (třetí stupeň invalidity), a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo.
Poplatník (fyzická osoba) má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 17 004 Kč ročně na druhé dítě a 20 604 Kč ročně na třetí a každé další dítě. Toto zvýhodnění lze uplatnit formou slevy z daně (tedy do výše, kdy se daň rovná nule), ale lze je uplatnit i tzv. daňovým bonusem, tedy nad vzniklou daňovou povinnost (stát bude takovému poplatníkovi naopak platit). Maximální výše daňového bonusu činí 60 300 Kč a na uplatnění tohoto bonusu vzniká poplatníkovi nárok, pokud jeho příjmy dosáhly za rok 2016 částky nejméně 59 400 Kč (šestinásobek minimální mzdy). Pokud je toto vyživované dítě držitelem průkazu ZTP/P, pak se daňové zvýhodnění zvyšuje na dvojnásobek, nicméně výše daňového bonusu zůstává stejná. Dítětem se pro účely tohoto zvýhodnění rozumí dítě nezletilé a zletilé dítě až do 26 let věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání. Ale pozor – za takové dítě se nepovažuje dítě, které pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně! Zpět na začátek.
Na závěr opět jedno malé varování, které již v článcích na toto téma zaznělo. Nejsem specialistou na daňové právo; Tato oblast je velice komplexní i komplikovaná a není v silách mých ani mých poradenských spolupracovníků, abychom se v ní stali na slovo vzatými odborníky. Proto prosím berte tento článek jako pokus o určitý vhled a stručnou pomůcku, rozhodně se nebude jednat o text, o který by bylo možné argumentačně opírat vaše počínání při plnění vašich daňových povinností. Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze Luboš Zajíc
|
